prolog
Název povídky: Slash HP/LV
Fandom: Harry Potter
Počet kapitol: neurčito
Autor: Lusia
Páry: HP/LV , Del/Men a Del/Wel
Varování: slash, +15
Poznámka:poděkování patří Sirině
Prolog Harry Potter, obyčejný šestnáctiletý chlapec, který toho na svůj věk už moc prožil, se právě procházel po pozemcích bradavické školy. Byl tak zamyšlený, že vůbec nevnímal kam jde. Najednou, když se vzpamatoval, stál u zapovězeného lesa. Pocítil hrozné nutkání tam jít. Nemohl odolat. Vešel do lesa a dával si pozor, protože kdyby narazil na kentaury, nedopadlo by to dobře. Nikdy je neměl zrovna v lásce, výjimkou byl Firenze.
Nebelvír zrovna procházel lesem, když jen tak-tak minula jedna kletba. Rychle se schoval za strom. Bylo mu jasné, kdo to je. Smrtijedi, ale jak se dostali sem a jak mohli vědět, že se tu objevím? Podařilo se Voldemortovy prolomit ochranu Bradavic?
Tolik otázek a žádná odpověď. Harry si chtěl vytáhnout hůlku, ale než tak učinil, zasáhla ho omračující kletba. ~*~ Na trůně seděl muž. Vypadal tak zhruba na 19-20let. (A/N:ano Voldík si změnil vzhled i já se tomu divila:-D ). Měl černé po ramena dlouhé vlasy, krásné hnědé oči, jemné rysy v obličeji a vysokou štíhlou postavu. Byl oblečený v černé barvě. Čekal na své dva smrtijedy, kteří dostali za úkol mu přivést jeho největšího nepřítele Harryho Pottera. Už dlouho ho neviděl .
Najednou se otevřeli dveře a od sálu vešel Malfoy s jeho ženou, Narcissou. Lucius nesl Harryho v náručí. Zarazil se. Zranili ho? Ne, to jim zakázal. Tak proč u Salazara toho kluka nesl? Když mu Malfoy mladého nebelvíra položil k nohám, mohl konečně tu záhadu vyřešit. Byl jen omráčený. Lucius se uklonil a šel se zařadit k ostatním smtijedům.
Voldemort je hned ale všechny poslal pryč. Prohlížel si se zájmem chlapce. Vypadal úžasně. Vlasy mu splývaly po lopatky, milý a hezký obličej, rtíky červené jako čerstvé jahody. ( A/N: háje teď sem na ty jahody dostala chuť) Nabral chlapce do náruče a šel s ním k jedné stěně. Zašeptal pár slov v cizím jazyce, vešel do chodby, která byla temná.
Jediným zdrojem světla byly pochodně. Po okružní cestě sídlem došel do jeho ložnice. Položil okouzlujícího chlapce na postel a jediným švihnutím hůlkou ho převlekl do pyžama. Přikryl ho a koukal se jak Harry klidně oddechuje v jeho posteli.........