I v bolesti najdeš světlo! - 2.kapitola
Leží na posteli, už je tu týden, každý den příde jeden z nich, znásilní ho a nechá ho tu, druhý den příde druhý, nesnášel se, a hlavně nesnášel ty chlapi. Znásilní ho a ještě si to natáčí a prý to pošlou i do světa a nejhorší na tom je, že vůbec neví, jak ti dva vypadají, zná jen jména, ale ty mu nic neřeknou. Proč zrovna on? Teď je zrovna sám a uvažuje, co dělají jeho rodiče, hledají ho? Mají o něho strach? Nevěděl. Oznámili jeho únos na policii?
„Zvedej se!“zakřičí Toshi. Yakuo se zvedne a podívá se na muže v masce.
„Tohle si obleč, dělej!“chlapec se začne oblékat do svého oblečení, co chtějí dělat? Muž mu něco píchne do ruky a chlapec se skácí na zem.
>>><<<
Probudí ho sluneční paprsky, otevře oči a natočí trošku hlavu, u postele uvidí svojí matku, zavře oči.
„Yakuo, Bože můj, ani nevíš, jaký jsem měla o tebe strach,“začne svého syna objímat. Chlapec s sebou trhne a nereaguje, jen leží a nechá svojí matku, aby ho ¨držela v náručí, hladila po vlasech a šeptala uklidňující slova. Nic nevnímal, ani to, že jej vytáhli do sedu, ani, že mu doktor píchl nějakou injekci a přikryl ho.
>>><<<
„Pane doktore, co s ním je? Proč nereaguje?“Yakuovo matka je celá bez sebe.
,,Víte paní, nevím jak vám to říct, bude to pro vám velká rána,“
,,Co s ním je?“
,,Váš syn byl pravděpodobně znásilněn, po fyzické stránce je v pořádku, ale po psychické to bude horší, je mi líto,“oznámí a jen tak, tak chytne Yakuovo matku do náručí, která se zhroutila.
„Sestři, připravte pokoj, tady pro paní,“řekne kolem jdoucí sestřičce.
„Jistě,“oznámí a jde připravit pokoj, doktor zatím ženu posadí na lavičku.
„hotovo,“
„Děkuji“poděkuje doktor, vezme ženu do náruče a jde s paní do pokoje.
>>><<<
Yakuo sedí na posteli a dívá se před sebe, sedí u něj jeho otec. Když svého synka objal, tak sebou cuknul, zamrzelo ho to, ale chlapec si nejspíš něco zažít musel, jinak by takto nereagoval.
„Promiň, chlapče, ale už musím jít, večer za tebou přijdu, slibuji,“pohladí ho po vlasech, žádná reakce, jen cuknutí. Muž si povzdechl a šel za svojí manželkou, která ležela na pokoji.
„Ahoj, lásko,“pozdraví a políbí jí. Žena mu polibek obětovala.
„Matte, že bude Yaukua v pořádku, že ano?“Optala se paní starostlivě.
,,Jistě, lásko, neboj, bude v pořádku, ale chvilku to potrvá,“políbí jí do vlasů. Jeho manželka se si povzdychne a zavře oči, má strach, bojí se o svého syna.
,,Jane, netrap se, bude v pořádku,“
,,Já vím, že bude, ale….. doktor mi řekl, že byl znásilněn,“pro posledních slovech se hlasitě rozvzlykala. Matii strnul, náhle pocítil nával vzteku a nenávisti. Kterej parchant mohl znásilnit chlapce a pak ho dát před bránu skládky? Jane, se na něj dívala, poznala, že je naštvaný, i když to před ní nechtěl dát znát.
„Půjdeme domů?“zeptala se.
„Jistě,“usmál se na ní a políbil jí. Vzal její věci a počkal za dveřmi, než se jeho manželka oblékne.
„Můžeme,“Vyšla ze dveří. Šli po chodbě, ještě nahlédli do Yakuovo pokoje, který pořád sedí úplně stejně, teď je u něj sestřička a dává mu léky.
Jane zavřela oči, aby potlačila slzy. Matt jí objal a šel s ní pryč z nemocnice.
>>><<<
Take se procházel po městě, měl výčitky svědomí, kvůli tomu klukovi, ani nevěděl, jak se jmenuje a dokonale mu zamotal hlavu. Zazvonil mu mobil.
„No?“
„Kde se couráš, vyhlídl jsi aspoň nějakou novou děvku?“slyší vzteklý hlas Toshiho
,,Hele, Toshi, já už končím, nechci se dostat do lapáku,“
„Jestli to praskne, tak do basy jdeš stejně a když skončíš, tak tvoje malinká sestřička zemře, to si uvědom, nebudeš dostávat prachy na její léky,“Tohle moc dobře věděl, nedělal to, protože by ho to vzrušovalo, dělal tu pro Sayu, která má rakovinu a nemá už nikoho, kdo by se o ní postaral. Rodiče zemřeli, před pěti lety a jinou rodinu už nemají, Sayu onemocněla před rokem a lékaři jí nedávají moc šanci, musí brát léky a procházet různými procedurami, což není nic levného, a Take vydělává na léky, jídlo a nakonec i celý chod domácnosti.
„Najdu si lepší práci, už mám něco vyhlídnutého,“řekl a zavěsil. Jediné jejich štěstí je, že po rodičích zdědili hodně peněz. Ale ty nevydrží věčně.
Z kapsy si vyndá I-pod, napojí do něho sluchátka a zapne mp3 přehrávač, do uší mu začnou hrát jeho oblíbené songy.
I don't want this moment, to ever
end,
Where everything's nothing, without
you.
I'll wait here forever just to, to
see you smile,
Cause it's true, I am nothing without
you.
Through it all, I made my mistakes.
I stumble and fall,
But I mean these words.
Svojí sestru má rád, udělal by pro ní cokoliv, jen aby byla zdravá.
I want you to know, with everything I won't let this go.
These words are my heart and soul,
I hold on to this moment you know.
Cause I'd bleed my heart out to show, that I won't let go.
Thoughts read are spoken, forever in doubt.
And pieces of memories fall to the ground.
I know what i did and so, I won't let this go.
Cause it's true, I am nothing without you.
All the streets, where I walked alone,
With nowhere to go.
Have come to an end.
Nesnáší se, za to co dělá, i když vím že je to pro jeho sestru, ale ti chlapci si to nezaslouží. ‚Proč sakra musím být teplej’nadává si, proč nemůže být heterosexuál a mít nějakou hodnou, milou a krásnou dívku? Proč se musel zamilovat do toho chlapce?
I want you to know, with everything I won't let this go.
These words are my heart and soul,
I hold on to this moment you know.
Cause I'd bleed my heart out to show, that I won't let go.
In front of your eyes, it falls from the skies,
When you don't know what you're looking to find.
In front of your eyes, it falls from the skies,
When you just never know what you will find.
I don't want this moment to ever end.
Where everything's nothing without you.
I want you to know, with everything I won't let this go.
These words are my heart and soul,
I hold on to this moment you know.
Cause I'd bleed my heart out to show, that I won't let go.
Odemkne dveře od domu a jde do kuchyně, kde sedí jeho milovaná sestřička. Je rád, že neví, co dělá za práci.
„Ahoj Sayu, neměla bys ležet?“optá se jí a z talíře, který leží před ní na stole, sebere chleba a ukousne si, hned chleba ale položí na talíř.
„Ne a koukni jaks nadrobil, nikdy si neuměl jíst pořádně,“poškádlí ho a obejme.
„Chtěla bych si vyrazit do města, nebaví mě to tu, jsem tu zavřená a je tu nuda,“prohlásí.
„Co kdybychom jsme si zítra někam vyrazili, jen mi dva? Třeba do restaurace, nebo do obchodu?“zeptal se jí a dřepl si na bobek.
„To zní dobře,“
„Já vím, ale teď si jdi lehnout,“zasměje se na ní a zvedne se.
„Dobrou,“rozloučí se sní a jde k sobě do pokoje, lehne si na postel a přemýšlí, o té práci Toshimu nelhal, doopravdy si už něco našel a mohlo by mu to i vynášet, má vystudovanou vysokou právní školu, tak proč by ne? Zavře oči a za pár minut usne, jako když ho do vody hodí.
>>><<<
Je noc a Yakua pořád nespí, postel mu položili, tak, aby mohl ležet.
„Yakuo, měl bys už spát,“neodpovídá.
„Dobrou noc,“řekne sestřička a zhasne. Yakua ještě nespí, nechce spát, ale ani si neuvědomí, že nakonec usnul.
Text je píseň od Sum41 With Me
Komentáře
Přehled komentářů
Chtěla jsme napsat moc moc krásný, ale to se k obsahu moc nehodí. Je mi ho líto, doufám že to už bude jenom hezký :-). Takže kdy bude pokračování? :-)
...........
(akyra, 25. 4. 2009 18:17)nádherný konečně mu někdo pomohl a kde je pokračování honem je to krásná povídka
www.may-darrell.wgz.cz
(May Darrellová, 25. 4. 2009 15:36)
Á skvělí, prostě skvělé! Moc, moc, MOC se těším na další tvé pokračování ;-)
:-)
(Davida666, 25. 4. 2009 19:06)