Lusia a její svět

Agares se vztekle podíval na nově příchozího. Byl to sluha. ,,P-pane" zakoktal se když viděl v jaké poloze je démon.

,,NO?! Co chceš? To člověk němůže být chvíli sám?''vyjel na sluhu.

,,V-váš o-o-te-c s-vámi c-ch-ce m-mlu-vit'' koktal vyděšeně. Jen co předal vzkaz tak okamžitě vypadl, Jeho pán vypadal trošku naštvaně (ehm trošku? Trošku víc ne?)

Démon se zvedl a otočil archamděla opatrně na záda aby mu nepomuchlal křídla ,,Opovaž se něco provéct za tím co budu pryč, je ti to jasný?'' Mluvil na něj výhružně, Michael mlčky přikývl.

Agares se zvedl a šel se obléci. Michael koukal do blba (tak to asi koukal do mě :D), kdyby nepřišel ten sluha Agares by ho klidně znásilnil. Věděl že by si za to mohl sám. Provokoval ho, měl nýt zdvořilejší, za tohle by ho otec nepochválil.


_________________________

,,Synu, jak postupuješ s Michaelem?''

,,Nic moc otče, včera se zdál být vyděšený, ale dneska byl docela provokativní'' oznámil mladý démon.

,,Aha, zmáčkni ho! Nemáme moc času, Michaelův otec už určitě zjistil že zmizel a dal úkol ho najít. Nedivil bych se kdyby si pro něj dokonce nezašel sám.'' Mluvim s klidem Satan. Mohlo by se stát že by se nejvišší z archandělů dostavil na ''náštěvu''.

,,Ty myslíš že by Gabriel zvedl zadek a přošel si pro svého syna?''

,,Jo, je to možný, proto toho skrčka budeš muset donutit aby nám dal část své moci''.

,,Jistě otče''

,,Udělej to jak chceš, klidně ho i znásilni když bude potřeba'' Agares se ušklíbl To jsem chěl udělat tati řekl si pro sebe.

__________________________


Michael si lehl a po někola minutách opět usnul.  Měl příšerný sen a to že si pro něj přišel jeho otec a ten byl zabit a pak vše ovládli démoni. A on je hračkou Agarese.

Ikdyž si přál se probudit, nemohl.

Až k večeru se probral, okamžitě se začal hrabat z postele. Klid! Byl to jen sen, otec by sem rozhodně sešel, neni tak panovačný jako já  pomysel se a trochu se uklidnil.

Hledají mě? Na tutu otázku si nemohl odpovědět protože to nevěděl, pevně doufal že ne, protože kdyby se vydali sem mohli by zemřít. Počkat! Agares mluvil o tom že má moc je silnější než všech ostatních dohromady, tohl bych toho využít ušklíbl se a vyhrabal se z postele.

Přešel ke dveřím JENŽE ty byly zavřené. Michael hlasitě zaklel a naštvaně zamával křídli. Lehčí věci se v pokoji zvedly a  chvilku se vznášela. Pořád mával křídli a když už se vznášeli i těšší věci tak přestal.

Koukl se na dřevěné dveře a co nejlépe hoří? Ti co říkají dřevo tak mají bod. Pořádně se koukal na dveře až z jeho očí vylétli plameny. Oheň se dotýkal dveří, ale ono NIC. Michael na to koukal vyjeveně jako sůva.

Otočil se k posteli a nakvašeně do ní kopl. ,,Copak sis doopravdy Michaeli mysel že to nezabezoečím?'' ozval se za ním hlas.

,,Proč seš takovej?'' vyhrkl otázku.

,,Proč? Protože jsem démon a ty seš archanděl a moje hračka''

,,Ne to teda nejsem. Nech mě na pokoji'' Agares se ušklíbl a přibložoval se k Michaelovi, archanděl začal couvat. K posteli, což mšl Agares  úmyslu.

Chlapec spadl na postel. Démon se k němu sklonil, Díval se mu do očí. Michael se na něj vyděšeně díval, věděl co chtěl udělat. Agares Michaela hrubě políbil.

Archanděl se bránil. ,,N-ne n-nech m-mě b-bý-t-t, p-pr-prosím''vzlykal. ,,No tos uhádl''a rhubě jej povalil aby ležel na zádech. ,,Au moje křídla, nech mě, to bolí'' vřískal. Ležel si na křídlech a to mu spůsobovalo neskutečnou bolest. Agares si to dobře uvědomoval, ale rozhodně nechtěl povolit.

Michael se kroutil až zaslechl křupnutí. Zděšeně se podíval na své křídlo ze kterého tekla krev. Agares si toho dobře všinl, ale jen ať trpí. Sám se pro sebe usmál, je to radost vidět někoho trpět.

Slzy smáčely Michaelovu tvář, bolelo to, moc dobře věděl co to znamená, možná příde o křídlo a ještě bude znásilněn. Tohle by nepřál ani svému největšímu nepříteli a jakou ironii je že jeho nepřítel je právě Agares.

Vzrušený démon už nemohl dál čekat, to srdce drásající vzlykání ho pořádně vzrušovalo. ,,Ne, prosím, nech mě. Je mi líto co jsem ti ráno řekl''zaslech šepot který vycházel z Michaelových úst. ,,To už je trochu pozdě, nemyslíš?'' zašeptal mu do ucha  a  hladově se vrhl na jeho rty. Michael na nic nečekal a kousl ho.

,,AU! Ty děvko!" vykřikl a uhodil archanděla do tváře.

,,Tohle si dovolovat nebudeš''křičel na něj.

,,A proč jako? Hm? Nejsem tvoje hračka, jak myslíš že mi je. Chtěl jsem si stebou promluvit, ale ty seš hrubý parchant. Nenávidim tě!" zakřičel pro změnu Michael.

,,Očem si chtěl mluvit?''

,,To už je jedno'' zašeptal Michael a cukl sebou, čímž si způsobil ještě větší bolest v křídle.

,,Tak to teda né hošánku, O ČEM SI CHTĚL MLUVIT?'' zaječel na ubohého Michaela.

,,NECH MĚ NA POKOJI AGARESI!''

,,Mluv!''

,,Ne''

,,Dělej!''

,,NE!''

,,Ne?''

,,JO''

,,Jo?''

,,NE!''

,,Ne?''

(už jste se zamotali?)

Michaela už to přestávalo bavit a tak vrazil Agaresovi facku.

,,Blbče jeden zatvrzelej! Chtěl jsem si stebou promluvit, ale už nechci. To je to tak těžký pochopit?''

Démon koukal na archanděla -který ležel pod ním- dost vyjeveně. Nečekal že mu Michael bude schopný dát facku, no asi se přopočítal (moje řeč :D). Slezl z Michaela a posadil se, Michael si sedl a koukl se na svoje bolavé křídlo. Bylo celé od krve. Bolelo to jako čert.

 Znovu se rozplakal a ani nevnímal jak si ho Agares bere do náruče a jemně s ním kolíbal, bolest křídla jej úplně oslabila. Zachvilku opět usnul. Agares se díval na svého andílka (prosím, tohle bez komentáře ju?) nevěděl proč bodlo ho u srdce když teď viděl jak Michael sedí a pláče.

Opatrně ho položil na břicho a přikryl ho k pasu.

Pak se sebral a šel pro nějaké masti.

__________________________________________

Michael cítil na svém křídle něco studeného a pak palčivou bolest. Cukl sebou.

,,No tak, nuškubej sebou'' uslyšel hlas, byl mu povědomí, ale teď vůbec nevěděk ke komu ho zařadit.

Když měl křídlo namazané, ucítil na svých zádech studené ruce. Chtěl se otočit, ale bolavé křídlo mu to neumožňovalo.

Tak opět padl do přikrývek a  hlavu zabořil do polštáře. Ty doteky se mu líbili tak proč by ta osoba měla přestat. Zasténal, když ruce pohladily jeho pozadí.

Agares poslouchal sténání, věděl že se mu to líbí.

Ale co to? Michael při jeho ''léčení'' usnul. Díval se na něj, byl tak sladký když spal (trocha tý trapnosti). Přikryl ho a odešel neznámo kam....

____________________________________________

Sídlo se začlo třást jako při zemětřesení. Ano, démoni zaútočili na sídlo andělů a archandělů.

Nikdo to nečekal. Archandělé si navlékli přilby a začli se bránit. Moc jim to nešlo, démonů bylo víc a byli solnější.

Brzy skoro všichni andělé a archandělé byli pobiti. Démoni je pak přesatli trápit a dali se na ústup.....

____________________________________________-

Agares věděl o útoku který se konal, nezůčastnil se. Otec mu to zakázal. Ts, jaká ironie. Vždy si dělal co chtěl a teď mu jeho otec zakáže aby se zůčastnil. To ho velice štvalo, vždy byl přítomen a teď najednou ne.

Vešel do své ložnice kde v klidu spal Michael. Trochu se uklidnil a pozoroval klidnou tvář. Musel uznat že Michael je děsnej spáč. Usmál se a pohladil archanděla po tváři.

Michael jemně zasténal a spal dál......