2.povídka -SoNP
Sedím na parapetu okna a dívám se na potemnělou Konohu. Vzpomínám na to jak jsme byli spolu.. Sice jsme se hádali, ale drželi jsme vždycky spolu a pak se sladce a vášnivě usmiřovali.
Až jednou, když jsem tě nachytal v posteli se Sakurou se všechno změnilo. Ten den jsme se hrozně pohádali a oba si řekli, že je konec.
,Nemá cenu být spolu, když mi nechceš věřit, že jsem se se Sakurou nevyspal dobrovolně.'řekl si mi tenkrát.
Ale já to nechtěl poslouchat a tak jsem jen se slzami v očích práskl dveřmi domu, ve kterém jsme společně bydleli a už se nevrátil.
Skončilo to a já proto nemohl nic dělat. To, že je Sakura pěkná mrcha jsem zjistil dávno, ale že o týden později se s ní, po mém rozchodu s tebou, dáš dohromady, to jsem tedy nečekal.
Já se na rozdíl chvíli od tebe ještě trápil, ale pak jsem zjistil, že to nemá cenu. Chtěl jsem jít kolikrát za tebou a říct ti, že je mi to líto a jestli bychom nemohli začít od začátku, ale vždy sem nad tím zakroutil hlavou. Ty si mě zradil tak nemá cenu dolejzat.
,,Naruto! Večeře!"ozve se zdola Hinatin hlas.
Vytrhne mě tak z toku myšlenek. Slezu z parapetu, sejdu schody, obejmu Hinatu kolem pasu, políbím ji na čelo a sednu si na židli.
Večeře proběhla celkem tiše a v klidu. Mohl jsem zase přemýšlet nad tím, proč ti ještě nedám šanci.
Černovlasý chlapec sedí na parapetu okna a dívá se na noční nebe. Vzpomíná na to jak byli spolu. Vzpomínal na jejich vášnivé milování, na to, jak ho vždy rád pozoroval, když spal.
Ale teď je všechno pryč, jenom díky jeho blbosti. Kdyby se tolik neopil na Nejiho oslavě narozenin a neskončil s Haruno v posteli, mohli by být ještě spolu a mohli by být šťastní.
,,Sasuke! Pojď dolů je večeře!"křikla zezdola růžovovlasá kunoichi.
Sasuke slezl z parapetu a šel se dolu navečeřet. I u nich proběhla večeře celkem v klidu a i tichu.
Po večeři si ještě zajdu do koupelny. Vysvléknu se z oblečení, které následně hodím do koše na prádlo, stoupnu si pod sprchu a pustím na sebe proud vlažné vody. Vzpomínám na rána, když jsem se ti potají objevil v koupelně a ty si skoro vždy dostal infarkt, když se si tě přitisknul na své vzrušené tělo.
Chvíli si se naoko vztekal, ale nakonec jsme pod sprchou prožili nádherné milování.
Povzdechnu si. Vylezu ze sprchy a obmotám si ručník kolem pasu. Slyším, že Hinata už je asi v posteli, protože bouchly dveře od ložnice.
Rychle se převleču a následuji ji.
Sasuke se taktéž po večeři vydal do sprchy. Vzpomínal na to samé jako před chvílí Naruto. I on už měl kolikrát tendenci padnout před ním na kolena a prosit o odpuštění, ale nikdy tak neučinil. Byl přece slavný Uchiha!
Vyšel ze sprchy , usušil se, oblékl se do kraťasů, které měl ke spaní.
Vešel do ložnice, kde se už na své polovině postele rozvalovala Sakura. Sasuke si ji nevšímal, znovu si sedl na parapet a zahleděl se na nebe.
Počkám až Hinata usne, což netrvá nikterak dlouho, sundám její ruce ze své hrudi a vylezu z postele. Sednu si znovu na parapet a zahledím se na domy.
Oboum dvoum nám koluje v hlavě stejná otázka, která zní: ,Děláme dobře?'u téhle otázky zůstaneme až do rána, protože za celou noc jsme nenašli odpověď.
Zbystřím, že se Hinata pomalu probouzí. Proto rychle vlezu do postele, aby si myslela, že jsem tak spal celou noc. Nemá totiž ráda, když se probudí a uvidí mě zase u okna.
,,Dobré ráno Naruto."usměje se.
,,Dobré Hinato."odpovím a úsměv opětuji.
Společně vstaneme a jdeme do koupelny provést ranní hygienu.
Sakura se pomalu probudila a zjistila, že Sasuke zase sedí u okna a zase si všímá jenom oblohy a ne jí.
,,Sasuke proč sedíš pořád u toho okna?"optala se, přišla k němu a objala ho.
,,Měli bychom si dát pauzu. Hodně dlouhou pauzu."řekl zničehonic Sasuke.
,,Cože?!"vykřikla Sakura a pustila ho.
Kousek od něj poodstoupila a dívala se na něj uslzenýma očima. Uchiha se k ní otočil. Na tváři stejný výraz, ani to s ním nehnulo. Proč taky? Vždyť ji nemiloval, nemiluje a milovat nikdy nebude.
,,Slyšela si. Je konec Sakuro, nikdy jsem tě nemiloval."řekl s klidem.
,,Ale… Proč si se dal se mnou tedy dohromady!"skoro až vykřikla.
,,Myslel jsem, že mi to dokáže zapomenout na Naruta, ale bohužel se tak nestalo. Miluju ho ještě víc a na tom se už nikdy nic nezmění."řekl.
,,Nenávidím tě!"vykřikla najednou Sakura a zmizela v koupelně.
Když z ní vyšla kompletně oblečená, na Uchihu se ani nepodívala, sbalila si a se silným prásknutím dveří, opustila Uchihovo sídlo.
,Díkybohu .'oddychl si Sasuke.
Pak stejně jako Haruno před několika minutami zaplul do koupelny.
Dívám se na číslo v kalendáři.
,Dneska má narozeniny. Osmnáctiny.'pomyslím si posmutněle.
Odtrhnu oči od kalendáře a vydám se pryč z domu, ve kterém jsem společně s Hinatou už asi dva měsíce.
Dva měsíce bez něj, byly ty nejhorší měsíce pro mě. Nemohl jsem se ho dotknout, políbit ho, nic. Nejsme spolu.
Sasuke jako vždy seděl na parapetě, ale tentokrát nesledoval oblohu, která mu tolik připomínala jeho nádherné oči, te´d sledoval rušnou ulici, po které běžel jeho blonďáček. Zbystřil, že zaběhl do jednoho obchodu, který byl od Uchihova sídla kousek.
Po pár minutách vyběhl a něco držel v malé krabičce. Zastavil se a podíval se na Sasukeho dům. Podíval se i do okna kde Sasuke byl a pousmál se. Potom zase zmizel.
,On se na mě usmál? Takže mám ještě šanci?'pomyslel si Uchiha radostně.
Přemýšlím jestli náhodou nejsem idiot, když ho chci zpátky.
,Ale co, každej by si měl po velkým průšvihu zasloužit druhou šanci.'pomyslím si šťastně.
Přijdu domů, kde mě čeká Hinata a netváří se zrovna moc vesele jako jindy.
,Nevzpomínám si, že bych v nejbližší době udělal nějakej průšvih.'pomyslím si.
,,Musíme si promluvit."začne a kývne hlavou ať jdu za ní.
Dojdeme do obýváku, kde si oba sedneme do křesel, která jsou naproti sobě.
,,Vím, že nejsi šťastnej, vím, že mě máš rád jenom jako kamarádku, vím, že ho máš pořád rád."usmála se na mě.
Nejsem schopen vymyslet souvislou a smysluplnou větu. Najednou Hinata vstala a došla ke mně.
,,Dneska má narozeniny, druhou šanci si zaslouží."usmála se znovu.
,,Hinato, já-"nedomluvím, protože mě přeruší.
,Dneska nějak moc mluví.'pomyslím si.
,,Nemluv. Kamarádi?"zeptá se a natáhne ke mně ruku.
Poprvé se na ni usměju od srdce.
,,Kamarádi."stisknu ji ruku.
,,Jen tak mimochodem, Sasuke dal dneska ráno Sakuře kopačky."mrkla na mě.
Pořád nevím co říct, no možná jo.
,,Děkuju!"vykřiknu rozradostněně a skočím ji okolo krku.
Společně počkáme asi do šesté hodiny. Rozloučím se s ní polibkem na tvář a vyběhnu z domu směrem k Sasukemu.
,,Hodně štěstí."zamumlá už jen tak pro sebe.
Doběhnu k Sasukeho domu a zabouchám na dveře.
,Naruto?'proběhne Sasuke myslí a sejde dolů po schodech ke dveřím.
Otevřel a snažil se tvářit ne moc šťastně, ale šlo to těžko, když ho měl takhle před sebou.
,,Ahoj."zamumlám na pozdrav.
Mám sto chutí se na něj vrhnout, ale ještě se držím.
,,Ahoj."odpověděl Sasuke.
,,Sakura je doma?"zeptám se schválně.
Sasuke zakroutí hlavou. Usměju se na něj.
,,To je dobře."zamumlám a sám se pozvu dovnitř.
Sasuke nestačí ani zavřít dveře a už je na ně mnou přitisknut. Vyhledám jeho rty a jemně je stisknu ve svých. Sasuke vytřeští oči,a le okamžitě se přidává a obejme mě kolem pasu. Přitiskne si mě na sebe ještě víc.
,,Chyběl si mi."zamumlá mi Sasuke do rtů.
,,Chci tě zpátky."odpovím a obejmu ho kolem krku.
Sasuke mně vyzvedne do náruče a nese mě do jeho ložnice. Položí mě na postel a vysvlékne mě z bundy.
,,Po-počkej Sasuke."zamumlám a odtrhnu se od jeho rtů.
,,Co se děje? Udělal jsem něco špatně?"strachuje se.
Usměju se na něj a zakroutím hlavou.
,,Ne neudělal, ale…"nedořeknu a z kapsy vytáhnu malou krabičku, kterou mu podám.
,,Co je to?"pozvedne levé obočí.
,,Máš přece narozeniny."řeknu mile a políbím ho.
Sasuke se na mě nedůvěřivě podívá, obkročmo si na mě sedne a otevře malou krabičku, ve které se leskne řetízek s přívěskem. Přívěsek má tvar stříbrné spirály. S několika třpytivými kamínky posázenými na ní.
,,To je nádherný."rozsvítí se mu oči.
,,Začínám žárlit."zamumlám naoko naštvaně a našpulím tváře.
,,Ty si ale stejně hezčí."usměje se na mě Sasuke a líbne mě na rty.
,,Zapneš mi ho?"zeptá se mě po chvíli, když se odtrhne od mých rtů.
Přikývnu. On se na mě přetočí a až moc se svým klínem otře o ten můj. Neslyšně zasténám, čehož si Uchiha všimne a znovu se zavrtí.
,,Sasuke."vzdychnu slastně a přivřu oči.
Položí mi do ruky řetízek a já mu ho na krku zapnu. Okamžitě se vrhnu na jeho nechráněnou šíji. Zakloní hlavu a zasténá mi do ucha mé jméno, které z jeho úst z ní tak nádherně, až slastí přivřu oči. Okamžitě mu vysvléknu tričko, sobě též. Sasuke se znovu na mě otočí, donutí mě abych si lehnul a sám se vrhnul na mé už vzrušené tělo.
Nejdříve se věnoval mému krku, ne kterém zanechal pár nemalých rudých znamínek, poté se vrhnul na mé už vzrušením ztuhlé bradavky, které jemně stiskl mezi zuby a já slastně zasténal.
Pak si jazykem razil vlhkou cestičku k pupíku, do které zavítal jazykem, poté se jazykem přemístil jazykem na podbřišek, kde mě jazykem lehce pošimral. Z úst se zasténáním mi uteklo i jeho jméno.
Sasuke se jenom pousmál a rozepnul mi knoflík i zip u kalhot, které následně stáhl spolu i s trenkami. Sám si vysvlékl zbytek oblečení, které činili jenom kalhoty a spodní prádlo.
Převalil jsem se, abych byl konečně nad ním. Vmísil sem se mezi jeho roztažené a lehce pokrčené nohy a vzal jeho penis do úst.
,,Naruto!"zavzdychal Sasuke a prohnul se v pánvi, čímž dosáhl svého orgasmu vyvolaného mými ústy, jazykem a zuby.
Usmál jsem se a všechno jeho sperma jsem spolykal do poslední kapičky. Znovu jsem olízl jeho úd, abych očistil od zbytku bílé tekutiny.
Trochu jsem se nadzvedl a nasměroval jeho penis k mému konečníku. Prudce jsem dosedl a do očí se mi nahrnuly slané slzy. Sasuke si okamžitě sedl, přidržel mě za boky, abych se nesvalil z postele na zem a slíbal mi všechny slzy, které si razily cestu ven, po mé tváři.
,,Naruto nemusíme to-"nedořekl, zavzdychal slastí, když jsem se pohnul.
Bolest způsobená tvrdým přírazem pomalu ustupovala a nahrazovalo ji vzrušení, kterému jsme se oba poddali.
,,Miluju tě."zašeptá mi Sasuke do ucha, když je po všem a oba ležíme přikrytí v Sasukeho posteli.
,,Já tebe taky."pomalu usínám přitulený v jeho náruči.
THE END
...
(Amami, 29. 7. 2009 14:00)